Rub a líc

Eva St

Hanka

Slávkova úvaha na téma rub a líc

Trochu jsem meditoval nad tím, proč mají lidi raději protiklady. Asi je to tím, že tam je to jasné. Zmizí zlo, dobro zůstane, zmizí tma, zůstane světlo, nebo aspoň šero a to není protiklad... Prostě jedna strana je ta naše a druhá může zmizet. A můžeme se o to přičinit. Rub a líc, to je něco jiného. Zmizí rub - není ani líc. Co s tím? Je to něco, čím drží svět pohromadě. A na těch snímcích je to krásně vidět. Jak já mám rád, když svět drží pohromadě.

Libor

Anička

Eva Sv

Katka

Slávek

Když jsem viděl tu oblohu, tak jsem si vzpomněl na písničku z doby těch euforických dní, kdy jsme si ještě mysleli, že svět bude v pořádku. Zpívalo se tam - Když půjdeš na západ, dojdeš na východ... když půjdeš na východ dojdeš na západ, protože Země je kulatá. 

Dneska ráno se mi zalíbily rampouchy, jenže rampouchy jsou nepravidelná trojrozměrná rotační tělesa a hledej na nich rub a líc... Tak se to pokusím okecat. - To ti jde, říká jedna osoba mě blízká. Takže - když vyfotím rampouchy, vznikne vlastně víceméně dvourozměrný obraz, který může mít rub a líc. Tak do toho - jednou oknem z místnosti a potom z venku do místnosti. Bohužel jsem nemohl fotit ze stejné vzdálenosti a stejného úhlu, ale i tak je to myslím rub a líc obrazu rampouchu.

Eliška

Michal

Petr U

Jitka

Ivan

Ivča